Park dříve

Haj bardu
Haj bardu
Amorův templ
Amorův templ
Čínský pavilon
Čínský pavilon
Grotta
Grotta
Turecká mesita
Turecká mesita

Zrod zámeckého parku

Vlašimský zámek obklopovala ještě po půli osmnáctého století obora. Besídka tu stála již v půli sedmnáctého století, o čemž svědčí archivní zápis.Po zbourání hradeb a zasypání příkopů se zámek včlenil do okolního terénu. Ke stávající oboře přibyla roku 1775 nová oblast Domašínských hor. Na vrcholu – na průsečíku lesních průseků – byl vystavěn vyhlídkový gloriet, poskytující nádherný výhled do malebného údolí řeky Blanice i na zámek a město.

V tuto dobu vlastní panství Auerspergové. Od zámku se na západ a jihozápad rozkládá travnaté, místy lesnaté údolí, kterým protéká řeka Blanice. Po obou březích se terén zvedá do náhorních plošin či zajímavých skalních útvarů. Převýšení dosahuje i 40 metrů.

V sedmnáctém století se Evropou šířila nová móda – zakládání zámeckých parků v romantickém duchu. Auerspergové provedli terénní úpravy na řece Blanici. V parku zřídili síť vycházkových pěšin a podél nich množství doprovodných alejí. Do terénu umístili množství drobných staveb, inspirovaných gotikou, orientem, ale i přírodou.

Park byl obdivován a hojně navštěvován nejen panstvem, ale také architekty, malíři, spisovateli a umělci z celé Evropy. Vzpomíná na něj i Bedřich Smetana. Gustav Mahler dokonce uvádí, že Smetanova 3. symfonie je vzpomínkou na vlašimský park a slavné „poštovské sólo“ připomíná Smetanovy cesty dostavníkem do Vlašimi za spolužákem Gustavem Frankem, pozdějším známým rytcem. Malíř A. Pucherna v roce 1805 vydal album s kresbami a kolorovanými rytinami, ilustrujícími původní podobu parku. J. Schaller zase ve své Topografii Království českého z roku 1788 uvedl, že tento park vyniká svou krásou téměř nad všechny ostatní parky v Čechách.

Stavby a stavbičky

Starý hrad

je tajemný už svým vzhledem. Nadchne však především ty, kteří znají jeho příběh. Hrad je jednou z mála staveb, která se dochovala dodnes. Vypíná se na skalním ostrohu nad řekou Blanicí. Má kulatou baštu, zubaté cimbuří a pod jeho zdmi klesá skála hluboko dolů do údolí. Původně byl o něco větší a říkalo se mu „Kouzelný hrad“. Opravdu kouzelný byl. V jeho interiéru měl být umístěn „čarovný“ nábytek, jenž se pomocí tajného mechanismu ukrýval přihlížejícím návštěvníkům pod podlahu. 

Maurská besídka

stávala v těsné blízkosti zámku. Před ní se nacházel okrasný bazén s fontánou, jenž se dochoval dodnes. Východním směrem poblíž zámku vyvěral pramen. Byl zastřešen dřevěným, později pak kamenným altánem a říkalo se mu „

Benátská studánka“.

Na uměle vytvořeném ostrůvku říční nivy řeky Blanice stával gloriet. Jeho inspirací byl

Amorův templ

Marie Antoinetty v Malém Trianonu ve Versailles. V důsledku častých povodní a nedostatečné údržby koryta Blanice zanikl nejen gloriet, ale i ostrůvek. Říční jezero se časem zaneslo a opět se proměnilo v louku.

Čínský pavilon

je i v současnosti velmi výraznou stavbou v parku. Dnes stojí osamocen, původně zde byl jakýsi zábavní areál, vymezený hlavními cestami parku. U nynějšího pavilonu stála věž, která s ním byla spojena mostkem a jejímž prostřednictvím se do pavilonu vstupovalo. Vnitřek byl zařízen v čínském duchu a nechyběl ani skleněný zvon a mnoho čínských porcelánových figurek. Dojem umocňovaly malby a plastiky na zdech objektů. Poblíž se nacházela velká voliéra pro ptáky, domek s kulečníkem a kavárna. Byl tu také zvláštní hudební pavilon. Mezi stavbami se rozkládaly květinové záhony, v bazéncích tryskaly fontány. Na vše z vrchu střechy čínského pavilonu dohlížel zelený čínský drak.

Brány do zámeckého parku 

Poté, co byly zrušeny zámecké valy, zasypán příkop a stržena brána s padacím mostem, byl prostor ohrazen nízkou zídkou, která se časem přestavovala. Po vystavění nové „císařské“ silnice a vzrůstu společenské postavení Auersperků začali páni přistavovat zámecké křídlo, skleníky, telegrafní stanice a především brány do zámeckého parku. Ovšem v těchto časech již mnoho výše zmíněných staveb nefungovalo, některé ani neexistovaly.

Vlašimská brána

stojí na hlavní přístupové cestě do parku. Dodnes působí impozantně. Její masivní čtvercovitá základna vybíhá v prvním patře do kulatých věží s malými cimbuřími a střílnami. Nad dvoudílnými vraty je napodobenina hrozivé, padající mříže. Bránu zdobí třináct erbů původních šlechtických majitelů vlašimského panství, jimž na vrcholu dominuje veliký erb rodu knížat z Auerspergu. Do středu žebroví gotické klenby v průjezdu umístili Auerspergové provokující litinovou plaketu. Český lev nese na hlavě švábskou čepici, která je známa z Hamletova Krysaře. Plaketa symbolizovala potlačování svobody po roce 1848.

Když byly vykoupeny pozemky na domašínských horách a obora byla zvětšena, vedla cesta z Vlašimi do Domašína přes starý klenutý most nad potůčkem. Na mostě byla postavena výklenková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého, která zde stojí dodnes. V roce 1853 byla postavena masivní

Domašínská brána

. Stavba stála na pilotech, neboť půda byla v těchto místech značně bahnitá. I zde Auerspergové umístili politickou karikaturu. Ve štítu šplhá český lev po větvi a nad erbem je místo přilby (helmy) lokajský cylindr.

Znosimská brána

má podobu malého hradu. Postavena byla asi v roce 1850 v místě někdejšího mlýna a soukenické valchy. Nad vstupem do brány je velká kamenná hlava tura, erbovního zvířete Auerspergů.

Zámek a park

Aktivní dovolená

Výlety do okolí

Rekr. středisko Na Žabkách
Cena od: 115 Kč os./noc
Penzion Blaník
Cena od: 350 Kč os./noc
Penzion Statek Blaník
Cena od: 400 Kč os./noc
Hotel Český Šternberk
Cena od: 500 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že Pravčická brána v Českém Švýcarsku je největším skalním mostem v Evropě? Krom restaurace ve výletním zámečku Sokolí hnízdo je tu mnoho vyhlídek, z nichž je krásný rozhled do kraje.



Motto:

Skvělým vzorem městům našim,
právem možno zváti Vlašim.
Viktor Dyk