Park dříve
Zrod zámeckého parku
Vlašimský zámek obklopovala ještě po půli osmnáctého století obora. Besídka tu stála již v půli sedmnáctého století, o čemž svědčí archivní zápis.Po zbourání hradeb a zasypání příkopů se zámek včlenil do okolního terénu. Ke stávající oboře přibyla roku 1775 nová oblast Domašínských hor. Na vrcholu – na průsečíku lesních průseků – byl vystavěn vyhlídkový gloriet, poskytující nádherný výhled do malebného údolí řeky Blanice i na zámek a město.
V tuto dobu vlastní panství Auerspergové. Od zámku se na západ a jihozápad rozkládá travnaté, místy lesnaté údolí, kterým protéká řeka Blanice. Po obou březích se terén zvedá do náhorních plošin či zajímavých skalních útvarů. Převýšení dosahuje i 40 metrů.
V sedmnáctém století se Evropou šířila nová móda – zakládání zámeckých parků v romantickém duchu. Auerspergové provedli terénní úpravy na řece Blanici. V parku zřídili síť vycházkových pěšin a podél nich množství doprovodných alejí. Do terénu umístili množství drobných staveb, inspirovaných gotikou, orientem, ale i přírodou.
Park byl obdivován a hojně navštěvován nejen panstvem, ale také architekty, malíři, spisovateli a umělci z celé Evropy. Vzpomíná na něj i Bedřich Smetana. Gustav Mahler dokonce uvádí, že Smetanova 3. symfonie je vzpomínkou na vlašimský park a slavné „poštovské sólo“ připomíná Smetanovy cesty dostavníkem do Vlašimi za spolužákem Gustavem Frankem, pozdějším známým rytcem. Malíř A. Pucherna v roce 1805 vydal album s kresbami a kolorovanými rytinami, ilustrujícími původní podobu parku. J. Schaller zase ve své Topografii Království českého z roku 1788 uvedl, že tento park vyniká svou krásou téměř nad všechny ostatní parky v Čechách.
Stavby a stavbičky
Starý hrad
je tajemný už svým vzhledem. Nadchne však především ty, kteří znají jeho příběh. Hrad je jednou z mála staveb, která se dochovala dodnes. Vypíná se na skalním ostrohu nad řekou Blanicí. Má kulatou baštu, zubaté cimbuří a pod jeho zdmi klesá skála hluboko dolů do údolí. Původně byl o něco větší a říkalo se mu „Kouzelný hrad“. Opravdu kouzelný byl. V jeho interiéru měl být umístěn „čarovný“ nábytek, jenž se pomocí tajného mechanismu ukrýval přihlížejícím návštěvníkům pod podlahu.Maurská besídka
stávala v těsné blízkosti zámku. Před ní se nacházel okrasný bazén s fontánou, jenž se dochoval dodnes. Východním směrem poblíž zámku vyvěral pramen. Byl zastřešen dřevěným, později pak kamenným altánem a říkalo se mu „Benátská studánka“.
Na uměle vytvořeném ostrůvku říční nivy řeky Blanice stával gloriet. Jeho inspirací byl
Amorův templ
Marie Antoinetty v Malém Trianonu ve Versailles. V důsledku častých povodní a nedostatečné údržby koryta Blanice zanikl nejen gloriet, ale i ostrůvek. Říční jezero se časem zaneslo a opět se proměnilo v louku.Čínský pavilon
je i v současnosti velmi výraznou stavbou v parku. Dnes stojí osamocen, původně zde byl jakýsi zábavní areál, vymezený hlavními cestami parku. U nynějšího pavilonu stála věž, která s ním byla spojena mostkem a jejímž prostřednictvím se do pavilonu vstupovalo. Vnitřek byl zařízen v čínském duchu a nechyběl ani skleněný zvon a mnoho čínských porcelánových figurek. Dojem umocňovaly malby a plastiky na zdech objektů. Poblíž se nacházela velká voliéra pro ptáky, domek s kulečníkem a kavárna. Byl tu také zvláštní hudební pavilon. Mezi stavbami se rozkládaly květinové záhony, v bazéncích tryskaly fontány. Na vše z vrchu střechy čínského pavilonu dohlížel zelený čínský drak.Brány do zámeckého parku
Poté, co byly zrušeny zámecké valy, zasypán příkop a stržena brána s padacím mostem, byl prostor ohrazen nízkou zídkou, která se časem přestavovala. Po vystavění nové „císařské“ silnice a vzrůstu společenské postavení Auersperků začali páni přistavovat zámecké křídlo, skleníky, telegrafní stanice a především brány do zámeckého parku. Ovšem v těchto časech již mnoho výše zmíněných staveb nefungovalo, některé ani neexistovaly.
Vlašimská brána
stojí na hlavní přístupové cestě do parku. Dodnes působí impozantně. Její masivní čtvercovitá základna vybíhá v prvním patře do kulatých věží s malými cimbuřími a střílnami. Nad dvoudílnými vraty je napodobenina hrozivé, padající mříže. Bránu zdobí třináct erbů původních šlechtických majitelů vlašimského panství, jimž na vrcholu dominuje veliký erb rodu knížat z Auerspergu. Do středu žebroví gotické klenby v průjezdu umístili Auerspergové provokující litinovou plaketu. Český lev nese na hlavě švábskou čepici, která je známa z Hamletova Krysaře. Plaketa symbolizovala potlačování svobody po roce 1848.Když byly vykoupeny pozemky na domašínských horách a obora byla zvětšena, vedla cesta z Vlašimi do Domašína přes starý klenutý most nad potůčkem. Na mostě byla postavena výklenková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého, která zde stojí dodnes. V roce 1853 byla postavena masivní