Hvězdárna
Cesta ke hvězdám
| Otevírací doba: | duben, září: pátek 20:00 – 22:00
květen – srpen: pátek 21:00 – 23:00 Pozorování mimo otevírací dobu je možné po předchozí domluvě na telefonních číslech: +420 607 835 434 (Jan Urban), +420 724 179 851 (Ing. Rudolf Vlach) a +420 721 315 314 (Ing. Vít Lédl). |
| Vstupné: | Děti a studující mládež do 26 let: 20 Kč
Ostatní: 40 Kč |
| Adresa: | Blanická 1095, 258 01, Vlašim |
| Přístupnost: | Hvězdárnu najdeme na konci Blanické ulice, tedy při silnici č. 125 vedoucí na Kondrac a Louňovice pod Blaníkem. |
| E-mail: | info@vlasimskypark.cz |
| Telefon: | +420 317 842 390 |
Co uvidíme na vlašimské hvězdárně?
V noci: Za příznivých podmínek se čočky vlašimských dalekohledů upírají směrem k povrchu Měsíce. Můžeme pozorovat jasné planety, dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, ba i přelety umělých družic.
Ve dne: Lze se dívat na fotosféru Slunce a sluneční skvrny. Za příznivých podmínek je možné pozorovat planety, např. Merkur a Venuši.
Vlašimská hvězdárna příležitostně pořádá pozorování zajímavých úkazů na obloze (např. zatmění Měsíce či Slunce, zákryty hvězd a planet Měsícem, komety nebo meteorické roje).
Pozorování bývá doplněno odborným výkladem, přednáškou s besedou či filmy. K pozorování pro veřejnost je používán dalekohled – refraktor Zeiss o zvětšení až 225x (150/2250 mm). Pro pozorování slouží i několik menších dalekohledů.
Trocha z historie
Ve Vlašimi vznikl roku 1953 astronomický kroužek. Jelikož byli jeho členové aktivní a doba tomu přála, bylo rozhodnuto o stavbě lidové hvězdárny. Stavba byla zahájena akcí „Z“, tedy za pomoci místních občanů. Hvězdárna vyrostla za tři roky. Má přednáškovou místnost pro šedesát osob, fotokomoru, pozorovací plošinu na střeše a pětimetrovou kopuli. Samozřejmě ve vybavení nechybí dalekohled.
Osobnost hvězdného nebe
U zrodu astronomického kroužku i vlašimské hvězdárny stál pozoruhodný muž jménem Jan Zajíc. Narodil se v Pacově a už jako desetiletý pozoroval hvězdnou oblohu. Vyučil se kovářem a v Praze studoval strojařinu. Po slibné kariéře konstruktéra a vedoucího zámečníka nastoupil do vlašimské zbrojovky Sellier & Bellot. Za okupace byl v odboji a několikrát unikl zatčení gestapem. Po válce mu byla nabídnuta funkce ministra strojírenství, kterou odmítl. Jeho největší láskou se staly hvězdy. Vychoval mnoho astronomů a získal medaili Mikuláše Koperníka a pamětní medaili Jana Keplera za mnohaletou záslužnou činnost v amatérské astronomii. Dostalo se mu i ocenění „Blanický rytíř“. V roce 1997 se podílel na znovuotevření vlašimské hvězdárny, která byla již téměř v likvidaci. Po Janu Zajíci byla pojmenována planetka, kterou objevila astronomka Lenka Šarounová z ondřejovské hvězdárny.